Vyhľadávanie
Táto skúsenosť sa už mnohonásobne potvrdila u prekladateľa Miroslava Zelinského, ktorý sa o záujem vydavateľov obávať nemusí. Iste je to aj vďaka jeho skvelému čuchu na kvalitnú literatúru. Tentoraz ho priviedol až k Mastnému mužovi, a ten s ním prišiel až do rezidenčného bytu projektu Trojica Air v Banskej Štiavnici.
Miroslav Zelinský vyštudoval odbor čeština a dejepis na Filozofickej fakulte UJEP Brno (dnes Masarykova univerzita), kde absolvoval doktorandské štúdium. Pracoval v Ústave pro českou literaturu AVČR. Je docentom v odbore estetika na Filozofickej fakulte Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre. Vyučuje na Filozofickej fakulte Ostravskej univerzity, Fakulte multimediálních komunikací UTB Zlín a Slezskej univerzite v Opave. Do češtiny preložil mnohé diela slovenských autorov a autoriek a jeho záujem o kvalitnú súčasnú slovenskú tvorbu pretrváva.
Štiavnické noviny pravidelne uverejňujú na svojich stránkach rozhovory s rezidentmi a rezidentkami projektu Trojice Air. Ich autorom je Michal Kríž a januárového rezidenta sa pýtal na nasledujúce:
MK: Je v Česku slovenská literatúra populárna?
MZ: Je populární jako každá jiná zahraniční literatura. Ale v čtenářských preferencích vždycky vítězí spíše žánrové charakteristiky. Detektivky Dominika Dána nebo fantasy Juraje Červenáka mají své silné čtenářské zázemí. A často opakuji, že český čtenář jen málo využívá blízkosti našich jazyků, aby si užil krásnej slovenčiny. Je prostě líný a čím je mladší, tím mu i slovenština klade, jak říkám, sémantický odpor. Náročná literatura, kterou v českých překladech přináší v edici Česi čítajte brněnské nakladatelství Větrné mlýny, má stejně exkluzivní publikum jako náročná literatura francouzská, anglicky psaná nebo japonská či finská. Ale jsem přesvědčen, že pro všechny žánry je na knižním trhu a v publiku místa dost.
MK: Viete porovnať českého a slovenského čitateľa?
MZ: Už jsem to trochu nakousl. Slovenskými kolegy jsem stále ujišťován, že slovenský čtenář nemá problém s češtinou a je to vidět i na knižních pultech, kde je titulů v češtině dost a dost. Sekce Česká literatura ve větších i menších knihkupectvích by měla být sáhnutím do svědomí českému čtenáři, který by si podobnou sekci ve slovenštině měl na českých knihkupcích vyvzdorovat…
MK: Máte spätnú väzbu o čitateľnosti Vašich prekladov a záujem zo strany čitateľskej verejnosti?
MZ: I tady záleží na konkrétním titulu. Své náročné publikum i recenzenty si našly knihy Pavla Vilikovského, Dušana Dušeka, Petra Pišťanka. V současné době trhům vévodí knihy reportážní nebo popularizační, jak to vidím na výsledku své loňské práce tady v Banské Štiavnici – Utopie v Leninově zahradě Lukáše Onderčanina, nebo Markošův titul Síla rozumu v bláznivé době. A vlastně nejnověji vím, že již brzy po vydání si o dotisk říká také Ódorův Rychlokurz geniality. A zpětnou vazbu pozná překladatel také tehdy, když si nakladatel objedná další práci.
