Vyhľadávanie
Čestným hostem bylo Slovensko, které potvrdilo vysokou výtvarnou úroveň svých knih pro dospělé i děti. Škoda jen, že ne všechny bylo možné na místě koupit. (Jana Podskalská, Deník.cz)
Taký sviatok slovenská literatúra v Prahe ešte nezažila: najväčší český literárny festival bol tento rok od podlahy až po strop Priemyselného paláca na holešovickom Výstavisku zasvätený slovenskej literatúre. Vystúpilo na ňom 42 slovenských básnikov a spisovateľov spoločne s desiatkami spevákov a hudobníkov zo Slovenska. Svet knihy bol vyvrcholením tohtoročnej nebývalej invázie slovenskej literatúry, z ktorej vzišlo viac ako 20 prekladov kníh slovenských autorov do češtiny. Tento kultúrny počin je o to záslužnejší, že vo vzťahu Čechov k písanej slovenčine dosiaľ prevládala nadradenosť, lenivosť a nezáujem. (Ondřej Mrázek, Pravda)
Treba jasne a zreteľne povedať, že téma "slovenská literatúra“ sa ukázala nielen správne zvolenou – pretože bola v českom literárnom prostredí dlho neprávom ignorovaná a odsúvaná – ale práve preto i patrične výbušnou. Jednako, eufória z odhalenia neznámeho literárneho vesmíru hneď za humnami, čo by cez Moravu kameňom dohodil, v Priemyselnom paláci skutočne bola cítiť. Eufória mierne urazeného staršieho brata, ktorý sa po dvadsiatich rokoch začal s mladším súrodencom baviť a zisťuje, že z vlastnej hlúposti o veľa prišiel, ale že ho to naozaj baví. (Ondřej Mrázek, Pravda)
Prišla tá pravá chvíľa vpustiť viac slovenských autorov do českých kníhkupectiev. Ak dôjde i na zbožné želanie, vyjadrené nedávno vydavateľstvom Veterné mlyny heslom Česi, čítajte!, sa ešte len uvidí, ale rozhodne od začiatku roka vyšlo viac Slovákov v českom preklade ako za posledných desať rokov dokopy a ďalšie sa do konca mája chystajú.... Český literárny a knižnej svet si proste pre tento rok vybral Slovensko ako krajinu, ktorej bude venovať špeciálnu pozornosť. (ihned.cz)
"Tato výstava mi dělá obzvláštní radost, protože pokud se nedožiji 111 let, bude tomu tak, že jsem většinu svého života byl československým občanem. Slovensko je pořád moje stará vlast," řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Rozdělení státu před 20 lety přirovnal k rozvodu partnerů, kteří také nejprve trpí komplexy, ale proběhne-li rozvod dobře, zůstanou dobrými přáteli. (ČTK, České noviny)
Slováci navazovali kontakty s kulturní Evropou přes Prahu, Češi se zase na Slovensku inspirovali místním folklorem, který se pro některé z nich stal „pramenem živé vody“. Češi dnes zřejmě prameny autentického života hledají spíše dál na východě, na Sibiři či Mongolsku, nebo v Jižní Americe, ale L. Sopko tvrdí, že „vzťahy medzi Čechmi a Slovákmi sú v hĺbke svojej podstaty nezmenené“. A to, že jsme se náhle stali jakoby cizinci a museli jsme se učit hledat k sobě nové cesty, je „tón, ktorý sme dovtedy nepoznali“ a může být obohacující. Zřejmě nadále částečně platí ona pražská cesta do světa: jeden český nakladatel nedávno našel pro české vydání slovenské knihy Vánoční pošta japonského ilustrátora... A Vladimír Skalský, předseda Svetového združenia Slovákov v zahraničí, tvrdí, že slova E. Charouse platí stoprocentně i nadále a že veletrh Svět knihy, „kde bolo Slovensko hlavným hosťom, bol presne takým pootvoreným oknom do světa“. (Ján Lukavec, Literární noviny)
Hlavním hostem pražského knižního veletrhu bylo letos Slovensko. Hned u vstupu mohl návštěvník strávit celý den prohlížením slovenské knižní produkce posledních let, beletristické i odborné. Krom jiného si mohl uvědomit, jak velmi se proměnilo (sebe)vnímání Slovenska od doby, kdy se národové naši rozešli a kdy si většina nás přestala Slovenska – ne bez jisté uraženosti – všímat. (Martin C. Putna, Lidové noviny)
